Historie obce Bulhary

Obec Bulhary se rozkládá na pravobřežní terase nad řekou Dyjí v nadmořské výšce 170 m. Okolí obce bylo od nepaměti osidlováno pro velmi úrodnou půdu a blízkost vodního toku, který lákal všechny druhy zvěře žijící v okolní krajině k uhašení žízně a řeka s údolní nivou k migrací do nových oblastí.

Nejstarším kosterním pozůstatkem nalezeným v obci byl nález části žeberního oblouku mořské krávy (sirény), který se našel v hloubce 15-ti metrů při kopání studny u domu č. 226 a pochází z období třetihor (65-2 miliony let před letopočtem).

První známky lidské činnosti byly nalezeny v trati Syslí kopec, kde i v dnešní době se ojediněle nacházejí kamenné úštěpy lovců mamutů (28-24.000 tisíc let před letopočtem). Tyto typické lovce sběrače starší doby kamenné vystřídali lidé mladší doby kamenné s kulturou lineární, (první zemědělci)jejichž keramika byla nalezena při stavbě domu v Zahradní ulici spolu s keramikou vypíchané kultury. V oblasti za Norkárnou byl Archeologickým ústavem ČSAV Brno prozkoumán rondel kultury Moravská malovaná kultura. Jednalo se o kultovní místo tehdejších obyvatel kruhového půdorysu o průměru 80 metrů. Osídlení obce dále již pokračovalo všemi známými kulturami doby měděné, bronzové a železné, typickými pro tuto oblast jižní Moravy. Fragmenty keramiky a drobných bronzových výrobků a slitků se nacházejí zejména po podzimních orbách na okolních polích.

První písemná zmínka o obci je z roku 1244 a je spojována s mlýnem na řece Dyji, jehož splav vzdouval hladinu řeky, která následně zaplavovala louky na přítluckém katastru tehdy patřící velehradskému klášteru. Král Václav I nařídil aby splav nebyl již obnovován a aby byla vyplacena náhrada tehdejšímu majiteli obce, kterým byl Siegfrid Sirotek, ve výši dvaceti hřiven.

V Lichtenštejnskem urbáři z roku 1414 se zmiňuje o děkanu bulharském,tak že není zcela vyloučeno, že už tehdy měla ves jako jiné v okolí svůj kostel, ten snad zanikl při vypálení obce husity v roce 1426. První zaručená zmínka o kostele v obci je z roku 1582, kdy olomoucký biskup StanislavPavlovský vysvětil kostel spolu s hřbitovem, kostel menších rozměrů se však oproti hřbitovu do dnešní doby nezachoval. Současný kostel svatého Jiljí byl dokončen roku 1772.

Při výstavbě plynovodu v obci byla odkryta odpadní jáma se spoustou středověkých keramických kachlů a jejich zlomků, které se tady vyráběly pro obchod s okolím. Motivem na kamnových kachlích byli většinou podoby svatých nebo patrona země české Svatého Václava. Kvalitu zdejší cihlářské hlíny dokazuje existence tří cihelen v katastru obce, které však bohužel zanikly v poválečných dobách.

Název obce prošel mnoha přeměnami od názvů Bulgarn, Puligarn, Pulkař, Pulgram, Pulgáry a od roku 1949 Bulhary.